be so happy that when others look at you they become happy too

writing

Jak mi to (ne)jde v prváku

Pátek v 18:45 | Eli
Ahoj!
Bohužel už nějaký ten pátek se tady na blogu neobjevil nový článek. Myslela jsem si, jak mě škola omezí jenom trošku, přestup na vyšší gympl nebude moc velký záhul, všechno půjde jako po másle. No dobře, samozřejmě jsem si myslela, že to bude těžký, ale takhle? Někdy mám pocit, že si nemám čas si ani dojít na záchod.
Související obrázek
Chytli jsme celkem dobrý učitele, to se musí nechat. S některýma už se známe z minulých roků, jiný pro nás byli úplnou novinkou. Většina z nich je fajn, ale samozřejmě se najde pár těch, kteří vám dokážou pořádně zatopit pod kotlem. Ale nikdy v životě nebudou všichni okolo vás sluníčkoví a milí, takže jsem se s tím už nějak smířila.
Co se týče třídního, tak to je pecka. Poprvé ve svém životě mám za třídního chlapa a je skvělej. Dostali jsme ho na matiku, z čehož teda byla skoro celá třída nakrknutá a vyděšená v jednom, protože, abyste pochopili, my nejsme moc matematická třída, dá se tak říct. I naše minulá třídní byla matikářka, takže ti antimatematici se těšili, až se jí zbaví. Bohužel si moc nepolepšili, spíš naopak. S minulou třídní jsme jeli přesně tak rychle, jako ti nejpomalejší. Těm se to všechno muselo pětkrát vysvětlit, než to pochopili, a samozřejmě paní učitelka se jim snažila co nejvíc pomoct. Teď je to úplně naopak. Jedeme podle těch nejrychlejších a i já, která jsem vždycky z matiky měla jedničku, občas tápu. Testy jednoduchý nejsou, ale myslím, že když se prostě budu snažit, dokážu si tu jedničku z matiky nějak vyrobit.
Učení je hodně. Testy jsou na čím dál tím víc stránek, zkoušení má těžší kritéria, a hlavně se zkouší víc a víc. Září a začátek října pro mě byl právě ve znamení zkoušení, protože to je to nejlepší, co můžete na začátku roku udělat - nechat se dobrovolně. Protože pak ve zbytku pololetí se můžete smát svým spolužákům, kteří se hrůzou krčí za lavicí, jestli je náhodou nevytáhne. No a vy jste v bezpečí. Nejlepší pocit na světě. Takže už jsem byla z dějáku, biologie, zemáku i chemie. Co se týče jazyků, tam to moc neřeším, když mě vytáhne, tak to prostě nějak dám.
Zatím mi vychází samý jedničky a jedna dvojka (předtím to byla trojka :D). Ale musím říct, že někdy od poloviny září přežívám od víkendu do víkendu. Každý, opravdu každý den se něco psalo nebo jsem se učila na zkoušení. Fakt strašný. Dvakrát v týdnu máme do čtyř, takže jediný, co chci udělat po tom, co přijdu domů, je lehnout si a spát.
Paradoxem je, že nejvíc z týdnu se těším na tělák. Protože na ten se nemusím nic učit a odpočinu si tam od toho neustálýho psaní poznámek. A to jsem tělák vždycky nesnášela. Ještě loni. Teď ho miluju.
Učení neleze na mozek jenom mě. Všichni skuhrají, stěžují si, jsou zničení ze svých průměrů 3+. Moje dvě kámošky, většinou taky jedničkářky, si už obě připsaly na konto čtyřku z diktátu a obě mají na celý pololetí o zábavu postaráno. No a ti ostatní, ti se radují, že nepropadají. Je to nářez.
Výsledek obrázku pro tired ofschool tumblr
No a jelikož už jsme v prváku, je nám patnáct, začínáme taky trochu zlobit. Teda spíš ti okolo mě, já se zatím v tom všem moc neangažuju.
Když jsem byla mladší, vždycky jsem si myslela, že budu taková ta, co nikam s ostatníma nechodí, nepije, neflirtuje s klukama....asi chápete, že je to jinak. Víno vůbec nezní špatně, těším se na nějakou diskotéku, kde budu moct všechno hodit za hlavu, no a taky si často máme co říct s jedním klukem. Všichni, kteří vidí, že se spolu bavíme nějak víc, mě od toho odrazují, protože na instagramu si srdíčkuje příspěvky s jinýma holkama a každej to ví. Ale já taky. Jenom mám prostě chuť si užít trochu srandy. Jelikož vím, že s tímhle klukem bych nikdy nic mít nedokázala. Ale něco jako projevení zájmu od kluka je pro mě úplnou novinkou, takže si to prostě užívám. Má to štěstí, že je první, který nějaký zájem má, protože jinak bych ho asi odpálkovala. Blbý je, že si mě furt všichni dobírají, třeba minulý týden k svátku mi jedna holka přála tohohle kluka...:) No znáte to, pubertální problémky.
Nejsem rozhodně jediná, která má nějaký záležitosti s klukem, jedna kámoška je slepě zabouchnutá do maturanta, druhá jde zítra na rande, s kým neřekla... A s tou třetí alespoň stalkujem hezký kluky na instagramu a třeba minulý týden jsme se dozvěděly, že Brandon Flynn z 13RW je gay. Srdíčko zaplakalo. No znáte to, pubertální problémky. :DD
Tak jo, tohle je asi všechno, co ze sebe dokážu teď vyplodit. Chtěla bych si připravit ještě další článek, když mám teď chvíli čas. Uvidím, jak to bude v dalších týdnech, ale budu se snažit alespoň trochu věnovat blogu. :)
A jak zvládáte školu vy? Mile ráda si počtu, jak se taky (m)učíte!
Vaše Eli ♥

Vyšla jsem základku! | 2008 - 2017

30. června 2017 v 10:06 | Eli
OMG.
Pamatuji si sebe, své nevím-kolika-leté-já, jak pokaždé obdivně pozorovalo ty deváťáky, jak jsem si přála, abych byla taky tak velká, abych už měla základku za sebou. A teď je to tady. Jedna dlouhá kapitola mého života právě skončila.
Výsledek obrázku pro i have finished primary school

Wishes, dreams, plans • 2017 •

14. ledna 2017 v 20:45 | Eli
Ahoj všichni!
V dnešním článku bych se ráda podělila o svoje přání, sny, plány, prostě všechno, co bych chtěla letos zkusit, co bych si chtěla splnit, co bych na sobě ráda změnila a podobně. Myslím, že tenhle článek mě dokáže motivovat, abych se to opravdu pokusila splnit. :)
Výsledek obrázku pro dreams gif

Začít si psát deník
Výsledek obrázku pro writing a diary tumblr

Podívat se do zahraničí
Výsledek obrázku pro travelling girl tumblr

Merry christmas

24. prosince 2016 v 10:06 | Eli
*Dec 24, 2016*
Výsledek obrázku pro christmas tumblr
Picture

Summer me ❀ vs. Winter me ❄

12. listopadu 2016 v 11:28 | Eli
Ahoj!
Zima už je za dveřmi. Dokonce i já jsem se dneska probudila a za oknem zpozorovala nádherně bílou krajinu.
Zrovna jsem nad tím před pár dny přemýšlela, kolik se toho za těch pár měsíců od léta změnilo. Je ze mě zachumlanec, kafař a začala jsem milovat bruslení. What? Já, absolutně letní člověk? A pak mi došlo, že mám vlastně dvě úplně odlišné já. Letní já a Zimní já. A tak jsem se rozhodla je porovnat.


Výsledek obrázku pro summer girl tumblrVýsledek obrázku pro snow tumblr


Picture

► Life of students ◄

10. září 2016 v 12:59 | Eli
Ahoj!
Začala nám škola, což znamená, že času je stále méně a méně. Mými prioritami je momentálně spoustu času věnovat právě přípravě na učení, ale nechci zanedbávat také čtení, rodinu, přátele,...
Blog ale nechci nechat na úplně poslední příčce, takže se budu snažit, aby sem tam vyšel nějaký článek. Samozřejmě se to bude odvíjet podle toho, jakou budu mít inspiraci, kolik bude písemek a jak se mi bude chtít :D
Ale už k věci... dneska jsem si pro Vás připravila článek Život studentů aneb Moudra žákyně deváté třídy!

Výsledek obrázku pro student tumblr

Sednout si v MHD je luxus
Alespoň u nás je to absolutní pravda. A není nic horšího než v se parném dni mačkat s lidmi v buse, kde je navíc 35 stupňů. Br.

Každých pět minut si kontrolujete, jestli máte klíče, mobil a svačinu
Toto jsou asi tři nejčastější věci, které si po zvonění uložíte do lavice a pak si je tam prostě zapomenete. Ten stres, když běžíte přes celou školu do učebny, kde tušíte, že jste nechali v lavici mobil, je opravdu smrtící. Protože mobil je mobil. A bez klíčů nezmůžete skoro nic. A bez svačiny budete k tomu všemu ještě nebezpeční. NEPŘIBLIŽUJTE SE!
Picture

♥ Svět chovatelů morčat ♥

20. srpna 2016 v 7:32 | Eli
Před nedávnem vyšel článek Svět knihomolů a mě napadlo udělat takových víc. Zároveň do těchto článků promítám i svoje vlastnosti. Vlastně hlavně svoje vlastnosti.
Něco málo k mým morčátkům... momentálně jich mám 9, 5 skinny a 4 chlupaté. S kamarádkou máme chovatelskou stanici skinny a SKG (=skinny gen) morčat. Věřte mi, jak jednou začnete, nemůžete přestat.

Picture

Asi dospívám?

18. srpna 2016 v 10:15 | Eli
Vždycky jsem na sebe byla hrozně pyšná, protože jsem ten typ člověka, který si šetří a každou investici dlouho promýšlí. Ale teď, ve čtrnácti a půl letech to nabralo úplně jiných rozměrů.
V takových deseti dvanácti je cílem šetření nakoupit dárky k narozeninám a k Vánocům vašim nejbližším. Takže si šetříte, abyste mohli koupit něco někomu jinému. Teď je to jiné.
Docela reálně přemýšlím o brigádách a možnostech přivydělat si. Spíš myslím příští léto, jelikož patnáct mi bude až v dubnu, ale nabídky jsou tu už teď. Domluvila jsem se například se strejdou, že mu natřu plot, za nějaké dvě stovky. Je to sice můj příbuzný, ale pardon, moje práce není zadarmo :D. Ne, fakt nechci vysát svoje blízké!
Taky můžu chodit uklízet obec, což normálně dělá můj děda, ale byl by docela rád, kdybych mu pomohla. Ale to bych spíš nechala na zimu. Uklízet sníh je podle mě alespoň trochu... zábavné? Uvidíme, až to zkusím.
V zimě už mám s kámoškama domluveno, že budeme chodit jako Mikuláš, čert, anděl... Snad se nad námi taky někdo slituje :D. No a mnoho dalších ,,brigád" a věcí na přivydělání.
Ale proč to všechno dělám? Nějak si uvědomuji, že čím dřív se osamostatním a věci si budu platit sama, tím to bude lepší. Budu se cítit více nezávislá.
Příští rok bych se poprvé (opravdu!) chtěla podívat do Chorvatska. Což sice sama nezacvaknu, to fakt ne, ale ráda bych si tam něco koupila. Sama. Za své.
Taky se už od teď těším na září 2017, kdy bych chtěla na školní zájezd do Londýna. To je teď ta ,,nejdůležitější" věc, na kterou šetřím, protože bych si to sama chtěla zaplatit celé (snad kromě kapesného, ale to je podle deseti tisíc, kolik to stojí, asi zanedbatelné). Vidím to docela reálně. A jsem na sebe ohromně pyšná, že se dokážu takhle k něčemu dokopat. Sama našetřit tolik peněz.
Takže momentálně si dávám do zvláštní kasičky ,,Londýn 2017". Další zvláštní kasičku mám na ,,začátek školního roku". A pak nějaké drobné na normální nákupy.
A ještě něco ke kapesnému. Mamka mně a bráchovi (když je škola) dává každé ráno na autobus, s tím, že nám dá třeba o 8 korun víc. A z toho si pak šetřím. (Občas nám dá třeba i nějakou dvacku, kupte si něco dobrého :D).
Vím, že bude trvat ještě sakra dlouho, než budu moct říct, že se z větší části živím sama. Bude to asi až budu mít hotovou základku, střední, vysokou, a budu bydlet sama. Ve svém. To se pak budu živit sama, ale mám radost, že si už takhle brzo uvědomuji, že je k tomu potřeba velké úsilí.

Přesně tou holkou na animaci bych chtěla být :p
Eli.

Bloguju ♥

28. července 2016 v 18:44 | Eli
Tak pod dlouhé době téma týdne, které mi vyhovuje.
Proč bloguju ?


Bloguju, protože ...

  • můžu napsat cokoliv, co bych nedokázala říct nahlas.
  • můžu utéct od starostí.
  • mám aktivitu, na kterou se můžu těšit.
  • jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala vytvořit něco takového.
  • mám ráda pocit zodpovědnosti.
  • miluju psaní.
  • můžu předat někomu dalšímu své myšlenky a motivaci.
  • můžu dělat něco ,,tajně". hihi
  • miluju ty neustálé starosti, že mě někdo z rodiny nebo kamarádů objeví.
  • mám pocit důležitosti.
  • chci být pro někoho důležitá.
  • jsem jen ovcí v davu, ale přece sama sebou.
  • můžu poznávat skvělé blogery, vás.
  • se můžu dočíst plno zajímavých věcí na jiných blozích.
  • MILUJU BLOGOVÁNÍ !

Zahraniční dovolená - cesta ke štěstí ?

28. června 2016 v 12:50 | Eli
O prázninách jsem nebyla v zahraničí už pěkně dlouho a ani letos se tam nechystám.
Důvod ? Peníze.
Vlastně, když nepočítám Německo a Rakousko, jsem nebyla jinde než ve Španělsku (bylo mi pět).
Na dovolenou peníze nemáme, neříkám, že nikam jet nechci, jasně že chci. Kdo by nechtěl ? Ale zase bez toho přežiju.
Je to takové koncoškolní klišé, že se všichni baví o tom, kam jedou... Chorvatsko, Itálie, Bulharsko, Řecko...
Když se mě někdo zeptá, kam jedeme, abych nebyla za absolutního exota, rozpovídám se, že projedeme Česko.
Haha, podíváme se tam maximálně do zoo.
Ale proč jsem se to rozhodla napsat ? Protože téměř každý bere dovolenou jako samozřejmost a neumí si představit, že třeba někdo nikam nejede.
Problém je, že léto bez dovolené není léto, jste podivín, když zůstáváte doma. Přitom mám pocit, že čím dál tím víc lidí nikam nejezdí a zůstávají doma. Ale pořád je tu ta mylná představa dokonalého léta u moře.
Mě to vůbec nevadí, léto strávím doma u bazénu, se svojí rodinou a svými mazlíčky. Nedokázala bych asi odjet na delší dobu, nechat někoho doma samotného je téměř nepředstavitelné.
Pořád tak nějak doufám, že jednou to přijde... že jednou se konečně vydám po spoustě letech k moři a užiju si to (protože minule jsem byla fakt malá). Stačí jen dva tři dny, nakoupit suvenýry, nafotit fotky zn. tady jsem byla, vdechovat vůni soli a cizího národa.
Never stop dreaming ! Všechno bude, když budu chtít !
Eli.
 
 

Reklama

pictures usually from tumblr & pinterest
closed section about my condition here (continues here)