be so happy that when others look at you they become happy too

writing

Cesta je cíl

8. července 2018 v 22:00 | Eli
Dostala jsem se do bodu, kdy jsem ze života asi nejšťastnější, co jsem kdy byla.
Paradoxně to není období, kdy nejvíc cvičím nebo běhám jako o život, ani kdy nejím sladkosti, ani kdy přečtu nejvíc knížek.
Všechny tyhle věci jsem musela vyzkoušet, abych pochopila, co je pro mě vlastně dobrý, co vlastně chci a co mě dělá šťastnou.
Výsledek obrázku pro girl laugh tumblrVýsledek obrázku pro quotes about doing what makes you happy

Je to pár týdnů, kdy jsem si uvědomila, že nechci být otrokem věcí, který provozuju. Jde mi hlavně o cvičení, prostě jsem nechtěla obětovat svůj čas něčemu, co vlastně (nebudu lhát) až tak nepotřebuju. Cvičení miluju a nedokážu si představit, že bych s ním přestala, ale zkrátka a dobře nepotřebuju mít za každou cenu týdně mít odcvičených 5 workoutů. Samozřejmě obdivuju lidi, kteří tohle stíhají, k tomu ještě pracují, doma vaří a ještě mají volný čas na odpočinek. Já takováhle ale prostě nejsem. Dlouho mi trvalo pochopit, že nemusím zvládat stíhat to, co zvládá támhleta fitnesska na instagramu. Ale teď už to vím - že já jsem já a nemá smysl snažit se stát někým jiným.
Díkybohu nejsem člověk, který si dát tři dny pauzu, a pak už se nikdy nevrátí. Cvičení se mi tak zalíbilo, že týden mimo domov bez cvičení je pro mě trest. Ale užiju si ho, odpočinu si a po tom týdnu se vrátím a začnu znova, s novým zapálením.

Běhání, kapitola sama pro sebe. Tak jsem si běhání zamilovala, až to trochu přerostlo v posedlost. Vstávala jsem v neděli v šest, jenom abych dokončila druhý nebo třetí běh týdne, dokonce jsem si na konci školního roku plánovala, že budu vstávat v pět, abych si mohla zaběhat ještě před školou (což jsem nakonec neudělala). Nebudu lhát, po každém běhu jsem se cítila neskutečně úžasně, bylo mi skvěle. Ale to co běhu předcházelo... většinou jsem si musela běh dlouho plánovat. A abych pravdu řekla, moc jsem se na něj nětěšila. Ty pocity potom všechno přehlušily, ale...
Prožila jsem krásný dva a půl měsíce běhu, strašně moc jsem se polepšila a opravdu mě to bavilo, ale přestala jsem. Nevím úplně proč, prostě jsem ten jeden běh odsouvala a odsouvala, až jsem si prostě řekla, že se svět nezboří, když běhat nepůjdu. A nezbořil se.
Uvědomila jsem si, že jsem ta holka, co si radši v neděli ráno pospí, než aby šla běhat. Že mě nebaví celý den koukat na hodiny a říkat si: ,,Jo, tak za x hodin jdu běhat...hm...to bude zase umíračka."
Někdy bych se ráda k běhu vrátila, protože to bylo fakt super! Ale teď prostě není ten správný čas, cítím to. Je mi 16, mám celý život před sebou, času dost :D

Nevím jaký podíl má na mém happy období fakt, že jsem konečně tak trochu začala jíst normálně. Vy, co jste četly můj článek o problémech s jídlem, tak víte, že jsem ještě donedávna měla velký problém s tím, abych do sebe dostala jídlo, který jsem nikdy neochutnala - prostě jsem k tak 80 procentům potravin měla odpor. Ale šla jsem trochu do sebe a řekla jsem si, že o prázdninách na tom zapracuju. Nejdřív jsem měla jiný plán - žádný sladkosti, žádný zmrzliny, samá zeleninka, kuřecí masíčko, zkrátka jídelníček hodný holky velmi zdravě žijící. A pak jsem přestala sama sobě lhát :D
Prázdniny jsou teprve týden, ale já už jsem snědla okurek a rajčat jako nikdy v životě. Dělám si vajíčka, kuřecí maso s bramborem, toasty se šunkou...prostě věci, který bych jindy vůbec nestrčila do pusy. Taky jím ale nanuky, zmrzliny, sušenky, dorty... A cítím se skvěle!
Do konce prázdnin bych poprvý ve svým životě chtěla ochutnat lososa, chtěla bych si upéct něco zdravýho, nejlíp brownies z červených fazolí, na který už jsem dlouho zvědavá. Ale taky si chci koupit hodně zmrzlin, chci si dát langoše na koupáku a chci sníst všechnu čokoládu, která mi bude nabídnuta.
Související obrázek

Našla jsem rovnováhu ve svým životě a přeju každýmu, aby ji našel.
Někteří z nás se slepě ženou za věcí, která buď není dosažitelná, nebo je dosažitelná, ale za chvíli jim nestačí. Proč se prostě na chvíli nezastavit, nezkusit žít tak, jak si přejeme, tak, aby nám naše tělo děkovalo, tak, abychom byli šťastní?
Zamyslete se nad tím. Nesnažte se ze sebe dělat něco, co nejste, nežeňte se za cílem, který vás vlastně neučiní šťastným. Nedělejte něco jenom proto, že je to in, že to dělá támhleta a támhleten.

A uvědomte si, že cesta je cíl. To je ta největší pravda, kterou znám!
Vaše šťastná Eli ♥

Moje problémy s jídlem

21. ledna 2018 v 10:32 | Eli
Přijde mi, že jsem si v poslední době trochu začala "hrát" na fitness blogerku, která cvičí, žije zdravým životním stylem a je tu jenom proto, aby vám radila, jak tohle máte provozovat taky. Jenže to nejsem já.
Když mi někdo z vás pod minulý článek napsal, že by si rád přečetl nějaký můj pěkný jídelníček, uvědomila jsem si, že je načase, abych se pochlubila tím, že můj vztah s jídlem je poněkud komplikovaný. A v hloubi duše doufám, že se tady najde někdo, kdo to má podobně a mohl by mi nějak pomoct.
Výsledek obrázku pro healthy food quotes
Nevím přesně, kdy to začalo, ani jak to začalo. Ale nejspíš vím proč.
Už odmalička trávím neuvěřitelnou spoustu času u svých prarodičů. Bydlíme ve stejné vesnici, chodím tam každý den a každý víkend tam spím. A každý víme, čím jsou babičky proslulé. Jejich největší starostí je to, zda od nich odcházíte dostatečně nasycení. Zda jste u nich byli s jídlem spokojení. A zda si to jídlo dáte příště znova. Moje babička, ale ani děda, nejsou jiní, a jelikož jsem jejich první vnučka, tak se to u mě tak nějak násobilo. U babičky se mnou bylo (a je) zacházeno tak, že doma prostě vůbec nejíme, že musím tu návštěvu využít naplno a nacpat do sebe co nejvíc jídla, abych byla najedená alespoň do příští návštěvy. Ale jakého jídla! Asi chápete, že zdravá strava to rozhodně není.
A tak jsem celé dětství prožila jedením smažáků s hranolkama, polívek z pytlíku a čokoládových tyčinek. Protože to bylo to, co mi chutnalo, a prarodiče pro mě chtěli přece to nejlepší.
Pak se stalo to, že jsem začala chodit do školy a tam se logicky na mém talíři ocitly úplně nové věci. Zelenina, omáčky, maso na různé způsoby... Ale zkuste si takové dítě naučit jíst něco nového, na co není zvyklé odmalička. Asi jste pochopili, že jsem se žádné té nové věci ani nedotkla a většinou odnášela plné talíře jídla.
Picture

Bye bye 2017

31. prosince 2017 v 14:50 | Eli
Je Silvestr. Poslední den v roce 2017. Dožila jsem se ho!
Když tenhle rok začínal, modlila jsem se, aby už skončil. Nevkročila jsem do něj zrovna pravou nohou. Ale přinesl mi toho tolik... tolik dobrýho a tolik špatnýho. A hodně mě toho naučil! A já vám to tady dneska sepíšu.
Související obrázek
zdroj: jasosag photography

Jak mi to (ne)jde v prváku

13. října 2017 v 18:45 | Eli
Ahoj!
Bohužel už nějaký ten pátek se tady na blogu neobjevil nový článek. Myslela jsem si, jak mě škola omezí jenom trošku, přestup na vyšší gympl nebude moc velký záhul, všechno půjde jako po másle. No dobře, samozřejmě jsem si myslela, že to bude těžký, ale takhle? Někdy mám pocit, že si nemám čas si ani dojít na záchod.
Související obrázek
Chytli jsme celkem dobrý učitele, to se musí nechat. S některýma už se známe z minulých roků, jiný pro nás byli úplnou novinkou. Většina z nich je fajn, ale samozřejmě se najde pár těch, kteří vám dokážou pořádně zatopit pod kotlem. Ale nikdy v životě nebudou všichni okolo vás sluníčkoví a milí, takže jsem se s tím už nějak smířila.
Co se týče třídního, tak to je pecka. Poprvé ve svém životě mám za třídního chlapa a je skvělej. Dostali jsme ho na matiku, z čehož teda byla skoro celá třída nakrknutá a vyděšená v jednom, protože, abyste pochopili, my nejsme moc matematická třída, dá se tak říct. I naše minulá třídní byla matikářka, takže ti antimatematici se těšili, až se jí zbaví. Bohužel si moc nepolepšili, spíš naopak. S minulou třídní jsme jeli přesně tak rychle, jako ti nejpomalejší. Těm se to všechno muselo pětkrát vysvětlit, než to pochopili, a samozřejmě paní učitelka se jim snažila co nejvíc pomoct. Teď je to úplně naopak. Jedeme podle těch nejrychlejších a i já, která jsem vždycky z matiky měla jedničku, občas tápu. Testy jednoduchý nejsou, ale myslím, že když se prostě budu snažit, dokážu si tu jedničku z matiky nějak vyrobit.
Učení je hodně. Testy jsou na čím dál tím víc stránek, zkoušení má těžší kritéria, a hlavně se zkouší víc a víc. Září a začátek října pro mě byl právě ve znamení zkoušení, protože to je to nejlepší, co můžete na začátku roku udělat - nechat se dobrovolně. Protože pak ve zbytku pololetí se můžete smát svým spolužákům, kteří se hrůzou krčí za lavicí, jestli je náhodou nevytáhne. No a vy jste v bezpečí. Nejlepší pocit na světě. Takže už jsem byla z dějáku, biologie, zemáku i chemie. Co se týče jazyků, tam to moc neřeším, když mě vytáhne, tak to prostě nějak dám.
Zatím mi vychází samý jedničky a jedna dvojka (předtím to byla trojka :D). Ale musím říct, že někdy od poloviny září přežívám od víkendu do víkendu. Každý, opravdu každý den se něco psalo nebo jsem se učila na zkoušení. Fakt strašný. Dvakrát v týdnu máme do čtyř, takže jediný, co chci udělat po tom, co přijdu domů, je lehnout si a spát.
Paradoxem je, že nejvíc z týdnu se těším na tělák. Protože na ten se nemusím nic učit a odpočinu si tam od toho neustálýho psaní poznámek. A to jsem tělák vždycky nesnášela. Ještě loni. Teď ho miluju.
Učení neleze na mozek jenom mě. Všichni skuhrají, stěžují si, jsou zničení ze svých průměrů 3+. Moje dvě kámošky, většinou taky jedničkářky, si už obě připsaly na konto čtyřku z diktátu a obě mají na celý pololetí o zábavu postaráno. No a ti ostatní, ti se radují, že nepropadají. Je to nářez.
Výsledek obrázku pro tired ofschool tumblr
No a jelikož už jsme v prváku, je nám patnáct, začínáme taky trochu zlobit. Teda spíš ti okolo mě, já se zatím v tom všem moc neangažuju.
Když jsem byla mladší, vždycky jsem si myslela, že budu taková ta, co nikam s ostatníma nechodí, nepije, neflirtuje s klukama....asi chápete, že je to jinak. Víno vůbec nezní špatně, těším se na nějakou diskotéku, kde budu moct všechno hodit za hlavu, no a taky si často máme co říct s jedním klukem. Všichni, kteří vidí, že se spolu bavíme nějak víc, mě od toho odrazují, protože na instagramu si srdíčkuje příspěvky s jinýma holkama a každej to ví. Ale já taky. Jenom mám prostě chuť si užít trochu srandy. Jelikož vím, že s tímhle klukem bych nikdy nic mít nedokázala. Ale něco jako projevení zájmu od kluka je pro mě úplnou novinkou, takže si to prostě užívám. Má to štěstí, že je první, který nějaký zájem má, protože jinak bych ho asi odpálkovala. Blbý je, že si mě furt všichni dobírají, třeba minulý týden k svátku mi jedna holka přála tohohle kluka...:) No znáte to, pubertální problémky.
Nejsem rozhodně jediná, která má nějaký záležitosti s klukem, jedna kámoška je slepě zabouchnutá do maturanta, druhá jde zítra na rande, s kým neřekla... A s tou třetí alespoň stalkujem hezký kluky na instagramu a třeba minulý týden jsme se dozvěděly, že Brandon Flynn z 13RW je gay. Srdíčko zaplakalo. No znáte to, pubertální problémky. :DD
Tak jo, tohle je asi všechno, co ze sebe dokážu teď vyplodit. Chtěla bych si připravit ještě další článek, když mám teď chvíli čas. Uvidím, jak to bude v dalších týdnech, ale budu se snažit alespoň trochu věnovat blogu. :)
A jak zvládáte školu vy? Mile ráda si počtu, jak se taky (m)učíte!
Vaše Eli ♥

Vyšla jsem základku! | 2008 - 2017

30. června 2017 v 10:06 | Eli
OMG.
Pamatuji si sebe, své nevím-kolika-leté-já, jak pokaždé obdivně pozorovalo ty deváťáky, jak jsem si přála, abych byla taky tak velká, abych už měla základku za sebou. A teď je to tady. Jedna dlouhá kapitola mého života právě skončila.
Výsledek obrázku pro i have finished primary school

Wishes, dreams, plans • 2017 •

14. ledna 2017 v 20:45 | Eli
Ahoj všichni!
V dnešním článku bych se ráda podělila o svoje přání, sny, plány, prostě všechno, co bych chtěla letos zkusit, co bych si chtěla splnit, co bych na sobě ráda změnila a podobně. Myslím, že tenhle článek mě dokáže motivovat, abych se to opravdu pokusila splnit. :)
Výsledek obrázku pro dreams gif

Začít si psát deník
Výsledek obrázku pro writing a diary tumblr

Podívat se do zahraničí
Výsledek obrázku pro travelling girl tumblr

Merry christmas

24. prosince 2016 v 10:06 | Eli
*Dec 24, 2016*
Výsledek obrázku pro christmas tumblr
Picture

Summer me ❀ vs. Winter me ❄

12. listopadu 2016 v 11:28 | Eli
Ahoj!
Zima už je za dveřmi. Dokonce i já jsem se dneska probudila a za oknem zpozorovala nádherně bílou krajinu.
Zrovna jsem nad tím před pár dny přemýšlela, kolik se toho za těch pár měsíců od léta změnilo. Je ze mě zachumlanec, kafař a začala jsem milovat bruslení. What? Já, absolutně letní člověk? A pak mi došlo, že mám vlastně dvě úplně odlišné já. Letní já a Zimní já. A tak jsem se rozhodla je porovnat.


Výsledek obrázku pro summer girl tumblrVýsledek obrázku pro snow tumblr


Picture

► Life of students ◄

10. září 2016 v 12:59 | Eli
Ahoj!
Začala nám škola, což znamená, že času je stále méně a méně. Mými prioritami je momentálně spoustu času věnovat právě přípravě na učení, ale nechci zanedbávat také čtení, rodinu, přátele,...
Blog ale nechci nechat na úplně poslední příčce, takže se budu snažit, aby sem tam vyšel nějaký článek. Samozřejmě se to bude odvíjet podle toho, jakou budu mít inspiraci, kolik bude písemek a jak se mi bude chtít :D
Ale už k věci... dneska jsem si pro Vás připravila článek Život studentů aneb Moudra žákyně deváté třídy!

Výsledek obrázku pro student tumblr

Sednout si v MHD je luxus
Alespoň u nás je to absolutní pravda. A není nic horšího než v se parném dni mačkat s lidmi v buse, kde je navíc 35 stupňů. Br.

Každých pět minut si kontrolujete, jestli máte klíče, mobil a svačinu
Toto jsou asi tři nejčastější věci, které si po zvonění uložíte do lavice a pak si je tam prostě zapomenete. Ten stres, když běžíte přes celou školu do učebny, kde tušíte, že jste nechali v lavici mobil, je opravdu smrtící. Protože mobil je mobil. A bez klíčů nezmůžete skoro nic. A bez svačiny budete k tomu všemu ještě nebezpeční. NEPŘIBLIŽUJTE SE!
Picture

♥ Svět chovatelů morčat ♥

20. srpna 2016 v 7:32 | Eli
Před nedávnem vyšel článek Svět knihomolů a mě napadlo udělat takových víc. Zároveň do těchto článků promítám i svoje vlastnosti. Vlastně hlavně svoje vlastnosti.
Něco málo k mým morčátkům... momentálně jich mám 9, 5 skinny a 4 chlupaté. S kamarádkou máme chovatelskou stanici skinny a SKG (=skinny gen) morčat. Věřte mi, jak jednou začnete, nemůžete přestat.

Picture
 
 

Reklama

pictures usually from tumblr & pinterest
closed section about my condition here (continues here)