be so happy that when others look at you they become happy too

Cesta je cíl

8. července 2018 v 22:00 | Eli |  writing
Dostala jsem se do bodu, kdy jsem ze života asi nejšťastnější, co jsem kdy byla.
Paradoxně to není období, kdy nejvíc cvičím nebo běhám jako o život, ani kdy nejím sladkosti, ani kdy přečtu nejvíc knížek.
Všechny tyhle věci jsem musela vyzkoušet, abych pochopila, co je pro mě vlastně dobrý, co vlastně chci a co mě dělá šťastnou.
Výsledek obrázku pro girl laugh tumblrVýsledek obrázku pro quotes about doing what makes you happy

Je to pár týdnů, kdy jsem si uvědomila, že nechci být otrokem věcí, který provozuju. Jde mi hlavně o cvičení, prostě jsem nechtěla obětovat svůj čas něčemu, co vlastně (nebudu lhát) až tak nepotřebuju. Cvičení miluju a nedokážu si představit, že bych s ním přestala, ale zkrátka a dobře nepotřebuju mít za každou cenu týdně mít odcvičených 5 workoutů. Samozřejmě obdivuju lidi, kteří tohle stíhají, k tomu ještě pracují, doma vaří a ještě mají volný čas na odpočinek. Já takováhle ale prostě nejsem. Dlouho mi trvalo pochopit, že nemusím zvládat stíhat to, co zvládá támhleta fitnesska na instagramu. Ale teď už to vím - že já jsem já a nemá smysl snažit se stát někým jiným.
Díkybohu nejsem člověk, který si dát tři dny pauzu, a pak už se nikdy nevrátí. Cvičení se mi tak zalíbilo, že týden mimo domov bez cvičení je pro mě trest. Ale užiju si ho, odpočinu si a po tom týdnu se vrátím a začnu znova, s novým zapálením.

Běhání, kapitola sama pro sebe. Tak jsem si běhání zamilovala, až to trochu přerostlo v posedlost. Vstávala jsem v neděli v šest, jenom abych dokončila druhý nebo třetí běh týdne, dokonce jsem si na konci školního roku plánovala, že budu vstávat v pět, abych si mohla zaběhat ještě před školou (což jsem nakonec neudělala). Nebudu lhát, po každém běhu jsem se cítila neskutečně úžasně, bylo mi skvěle. Ale to co běhu předcházelo... většinou jsem si musela běh dlouho plánovat. A abych pravdu řekla, moc jsem se na něj nětěšila. Ty pocity potom všechno přehlušily, ale...
Prožila jsem krásný dva a půl měsíce běhu, strašně moc jsem se polepšila a opravdu mě to bavilo, ale přestala jsem. Nevím úplně proč, prostě jsem ten jeden běh odsouvala a odsouvala, až jsem si prostě řekla, že se svět nezboří, když běhat nepůjdu. A nezbořil se.
Uvědomila jsem si, že jsem ta holka, co si radši v neděli ráno pospí, než aby šla běhat. Že mě nebaví celý den koukat na hodiny a říkat si: ,,Jo, tak za x hodin jdu běhat...hm...to bude zase umíračka."
Někdy bych se ráda k běhu vrátila, protože to bylo fakt super! Ale teď prostě není ten správný čas, cítím to. Je mi 16, mám celý život před sebou, času dost :D

Nevím jaký podíl má na mém happy období fakt, že jsem konečně tak trochu začala jíst normálně. Vy, co jste četly můj článek o problémech s jídlem, tak víte, že jsem ještě donedávna měla velký problém s tím, abych do sebe dostala jídlo, který jsem nikdy neochutnala - prostě jsem k tak 80 procentům potravin měla odpor. Ale šla jsem trochu do sebe a řekla jsem si, že o prázdninách na tom zapracuju. Nejdřív jsem měla jiný plán - žádný sladkosti, žádný zmrzliny, samá zeleninka, kuřecí masíčko, zkrátka jídelníček hodný holky velmi zdravě žijící. A pak jsem přestala sama sobě lhát :D
Prázdniny jsou teprve týden, ale já už jsem snědla okurek a rajčat jako nikdy v životě. Dělám si vajíčka, kuřecí maso s bramborem, toasty se šunkou...prostě věci, který bych jindy vůbec nestrčila do pusy. Taky jím ale nanuky, zmrzliny, sušenky, dorty... A cítím se skvěle!
Do konce prázdnin bych poprvý ve svým životě chtěla ochutnat lososa, chtěla bych si upéct něco zdravýho, nejlíp brownies z červených fazolí, na který už jsem dlouho zvědavá. Ale taky si chci koupit hodně zmrzlin, chci si dát langoše na koupáku a chci sníst všechnu čokoládu, která mi bude nabídnuta.
Související obrázek

Našla jsem rovnováhu ve svým životě a přeju každýmu, aby ji našel.
Někteří z nás se slepě ženou za věcí, která buď není dosažitelná, nebo je dosažitelná, ale za chvíli jim nestačí. Proč se prostě na chvíli nezastavit, nezkusit žít tak, jak si přejeme, tak, aby nám naše tělo děkovalo, tak, abychom byli šťastní?
Zamyslete se nad tím. Nesnažte se ze sebe dělat něco, co nejste, nežeňte se za cílem, který vás vlastně neučiní šťastným. Nedělejte něco jenom proto, že je to in, že to dělá támhleta a támhleten.

A uvědomte si, že cesta je cíl. To je ta největší pravda, kterou znám!
Vaše šťastná Eli ♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi happy?

Ano! 100% (25)

Komentáře

1 Adela Adela | Web | 8. července 2018 v 22:06 | Reagovat

To je super, že se cítíš super! :D Znám to, taky jsem si vždycky myslela, že se budu cítit nejlíp, když budu dodržovat jídelníček, cvičit, vypadat hezky. Ale ne.. Stačí mi prostě být s přáteli, mít to kilo navíc, beďar na obličeji a co.. Super článek a přeju ať jsi šťastnější a šťastnější!

2 Lady ♥ Lady ♥ | E-mail | Web | 8. července 2018 v 23:14 | Reagovat

;-) Ono štěstí je v hlavě skryté...je fajn, že jsi ho dosáhla...velká gratulace ♥

3 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 8. července 2018 v 23:21 | Reagovat

Cvičení a běhání je fajn, ale nesmíš tomu otročit. Ničemu a nikomu bys neměla otročit :)
Meden agan - ničeho příliš :)

4 B. B. | Web | 8. července 2018 v 23:37 | Reagovat

Já mám zas naopak hodně špatné období ve svém životě, ale doufám, že se všechno snad brzy srovná :).
Tyjo, vstávat v 5 ještě před školou kvůli běhání, to bych upřímně taky určitě nedala, to vím na 100%. Ale ano, ten pocit po doběhnutí je skvělý :).
Je super, že si našla to, co ti vyhovuje! :) Tak to má být! :)

5 Romi Romi | Web | 9. července 2018 v 13:29 | Reagovat

to ja už musím začit cvicit moje sedava prace a jidelnicek je spatny no :( zacnu po dovolené se vsim

6 Lucka Lucka | E-mail | Web | 9. července 2018 v 17:53 | Reagovat

Je krásné tohle číst, to úplně pohladí po duši. :-) Moc gratuluju k nalezení rovnováhy a spokojenosti. :-)

7 elenasainte elenasainte | Web | 9. července 2018 v 20:21 | Reagovat

Tohle poznání, kterého jsi dosáhla, se strašně těžko předává ostatním - musí si ho zažít sami. Stejně jako musí vyzkoušet hodně věcí, aby zjistili, jestli je to naplňuje nebo ne. Na 16letou holku super. :-)

Užij si prázdniny.

8 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 11. července 2018 v 12:43 | Reagovat

Přesně stejnou myšlenku jsem se snažila vyjádřit i já. Je zvláštní, že máme podobné "etapy života" vždy ve stejnou dobu. :D Asi jsme propojené dušičky. :-D <3

Jsem za tebe tak šťastná! Jenom tak dál kamarádko!!

9 Lele Lele | Web | 11. července 2018 v 22:05 | Reagovat

Moc hezky napsané :-) Je hrozně těžké v tom všem zmatku najít sám sebe. Myslím, že svým způsobem sami sebe budeme tak trochu hledat celý život :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pictures usually from tumblr & pinterest
closed section about my condition here (continues here)