be so happy that when others look at you they become happy too

Strašná spousta tipů na knížky

28. ledna 2018 v 15:11 | Eli |  books
Ahoj!
Po dlouhé době vydávám článek o knížkách a musím uznat, že mi to chybělo :)
Poslední knižní článek byl v září (fakt?), takže teď se vrátím trochu do minulosti a napíšu něco malinko ke skoro každé knize, kterou jsem přečetla od září až do koncem minulého roku.
Asi pomilionté připomínám, že pokud hledáte nějaké tipy na knížky, tak celoročně můžete hledat inspiraci ve všech Knižních výzvách v menu ←, kam přidávám každou svoji přečtenou knihu.
Související obrázek
Picture

Hned ze začátku září jsem začala číst trilogii od T.R.Smithe. Trochu jsem se obávala děje odehrávájícího se v SSSR, ale musím říct, že jsem se díky těmto knihám něco málo z tohoto prostředí dozvěděla a to považuji za plus. Knihy se dobře čtou, akorát jsem měla občas zmatek ve jménech. Pokud se chystáte na nějakou knihu od tohoto autora, doporučuji přečíst celou sérii popořadě, protože jedině tak si z toho budete moct něco vzít.
Dítě číslo 44Utajovaný projevAgent 6

Velmi zajímavou knihou byla Poslední hra od Federica Axata. Celou knihu nevíte, na čem jste a říkáte si, jestli nečtete náhodou nějakou fantasy knihu. Bylo to docela těžké na pochopení a nezaručuji, že si knihu nepřečtu ještě jednou, abych měla trochu víc jasno. Konec asi moc utnutý, ale tady jde hlavně o styl celé knihy.
Poslední hra

Knížku Schůzka se smrtí jsem četla do Čtenářské výzvy na Databázi jako oblíbenou knihu rodičů nebo prarodičů. Našla jsem ji totiž u babičky v knihovně a ona mi ji doporučila. Ale k jejímu přečtení se váže taková vtipná historka. Je to celkem krátká kniha, takže jsem v poledne začala a k večeru už jsem byla na konci. Jenže! Strana, na které přijde rozuzlení a je vám představen vrah, byla slepená k další straně, a já si myslela, že to tam prostě chybí. Na dalších dvou stranách už jsem tedy vraha věděla, ale nevěděla jsem takové to proč a jak. Až o pár dní později, když jsem babičce knihu vracela a chtěla jí ukázat, že tam chybí ta strašně důležitá stránka, jsem zjistila, že šla od té druhé odlepit. Takže jsem to přečetla dodatečně :D Knihu doporučuji, pokud máte rádi tu klasiku, Agatha Christie nezklame, a navíc to máte za pár hodin sfouklý.
Výsledek obrázku pro schůzka se smrtí

Kniha Co po ní zůstalo od T.R. Richmonda mě nalákala stylem vyprávění. Deníkové zápisky, novinové výstřižky...to mě na knihách vždycky baví. Příběh až zas tak překvapivý a plný zvratů nebyl, ale asi bych ji doporučila dál, už jen kvůli tomu, jak je příběh podaný.
Co po ní zůstalo

V této době jsem také začala číst sérii od Thomase Engera. V roce 2017 jsem přečetla první dva díly: Kamenný déšť a Fantomová bolest. Jelikož v sérii pokračuji doteď, tak jste asi uhodli, že mě baví. Hlavní plus je, že je mi sympatický hlavní hrdina Henning, a že v každé knize se tak nějak řeší víc věcí, které spolu pak začnou souviset.
Kamenný déšťFantomová bolest

Kniha Ohrožená byla mojí několikátou knihou od Rachel Abbottové. Vadilo mi na ní, že začínala příliš zdlouhavě. Ale co se mi líbilo, bylo neustálé naznačování, mluvení o neznámých postavách, které vypadaly podezřele, ale já jsem nevěděla, kdo to je. To mám na knížkách ráda, že si se mnou tak trochu hrají.
Kniha Zabij mě znovu od stejné autorky měla zajímavou zápletku a určitě stojí za přečtení.
OhroženáZabij mě znovu

Moc mě ale neoslovila kniha Příliš krátký provaz od Matthewa FitzSimmonse, na kterou jsem se těšila. Nevím jestli to je jen mnou, ale kniha mi připadala zdlouhavá, bylo tam příšerně informací o počítačích, kterým jsem vůbec nerozumněla a pouze mi kazily celkový dojem z knihy. Rozuzlení se mi ale líbilo, takže vás nechci od čtení této knihy odrazovat. Třeba je tady někdo, koho počítače lákají víc než mě. :D
Příliš krátký provaz

Pokud čekáte, že tady budou jen samé thrillery, musím vás vyvést z omylu. Přečetla jsem totiž taky nejnovější knihu od Colleen Hoover, která vyšla vloni v češtině, a tou je Možná jednou. Nevím jak vy, ale já před zhruba 3 lety Hooverovou úplně zbožňovala a dodnes mě zahřeje u srdce, když někde slyším nebo čtu jméno Hope (pokud jste četly Bez naděje a Ztracenou naději, víte ♥). Její knihy, nejvíc právě Hopeless a Losing Hope mě úplně dostaly. Ale taky samozřejmě vím, že už jsem na tyhle dívčí romanťárny asi trochu stará, a že kdybych to četla právě ve věku 13-14 let, tak bych si z toho vzala víc. Ale přečtení Možná jednou rozhodně nelituju, protože jednou za čas je prostě tahle sladká, předvídatelná klišé knížka potřebná k životu.
Jo a obálka se mi teda nelíbí vůbec :/
Možná jednou


Osm je po dlouhé době nějaká knížká od českého autora, konkrétně od Radky Třeštíkové, kterou čtu. A musím říct, že nezklamala! Pokud jste od této autory četly Bábovky, stejně jako já, a čekáte, že tato kniha bude podobná, stejně jako jsem čekala já, máte i nemáte pravdu. Nejde o román, nýbrž o jakousi detektivku s rysy románu. Opět je tu skvělý styl vyprávění, kdy se střídá několik postav a každá nám postupně objasňuje něco jiného, odkrývá nové skutečnosti. Kniha se četla neskutečně dobře a rychle. Zápletka skvělá, příběh skvělý, rozuzlení skvělé :) Můžu jen doporučit.
Osm

Pokud od knihy Přítelkyně smrti máte nějaká očekávání, tak se s nimi rozlučte, protože tahle kniha byla absolutní... překvapení. Podobně psané thrillery/detektivky moc nevídám, ale o to to bylo zajímavější. Kniha má rychlý spád, a tak je přečtená za krátkou dobu. To mě ale i mrzelo, protože se mi styl vyprávění líbil. Pokud hledáte nějakou neobyčejnou detektivku, nic podle vzorce vražda-vyšetřování-dopadení vraha, tak určitě jděte do téhle knihy, má velký potenciál!
Přítelkyně smrti

Umění závodit v dešti. Smutný! Ale to je asi každá kniha z pohledu psa. Pokaždé si to všechno představuju na sobě a na svém psovi a je mi z toho smutno. Pokud máte rádi psy a chcete si trochu poplakat, doporučuju!
Výsledek obrázku pro umení závodit v dešti

Kniha Sucho je knihou, která řeší víc věcí najednou: v minulosti i v přítomnosti. Byl mi sympatický hlavní hrdina i místo, kde se kniha odehrávala. Nevím jak vy, ale já na tohle vždycky dám, jestli jsou mi sympatické postavy a atmosféra děje. Proto musím říct, že se mi kniha líbila. Byl to sice klasický thriller, který částečně postavy rozdělil na "dobré" a "špatné", ale stejně jsem nevěděla, kdo je vrah, a to je vždycky dobré! :D Pokud víte, kdo je vrah, dřív než se to objeví v knize, něco to o ní vypovídá...
Sucho

Mám tady i jednu fantasy knihu. Je to Temná hmota a musím říct, že jednou za čas rozhodně není na škodu si nějakou takovou knihu přečíst. Ve spousta pasážích jsem si říkala, co bych asi dělala, být na místě hlavního hrdiny. Je to na jednu stranu smutná kniha, na druhou si řeknete: ,,wtf co se to jako děje?". Je to prostě něco jiného, než na co jsem zvyklá, a ve světě fantasy se moc neorientuju, takže jsem prostě jen zírala :D Ke konci jsem soucítila s hlavním hrdinou a strašně jsem se o něj bála. Ale dopadlo to dobře :)
Temná hmota

Už dlouho jsem toužila přečíst něco od Jo Nesbøa, abych zjistila, co na tom všichni mají, a ke konci roku se mi povedlo přečíst dvě knížky od něj. Krev na sněhu z takové jeho "vedlejší" série, a Netopýra, první knihu z případů Harryho Holea.
A teď jen pevně doufám, že jsem šáhla po dvou nejméně dobrých knih od Nesbøa, protože ani jedna mě moc neoslovila.
Krev na sněhu byla neskutečně krátká kniha, jen 151 stran. Pokud si myslíte, že do tak málo stran prostě nejde narvat celý detektivní příběh, tak to si myslíte špatně. Ten příběh tam opravdu byl, ale podle mě hrozně useknutý. Bum tohle, bum tohle, bum konec. Ten byl navíc hrozně otevřený, ano, série má teda druhý díl, tak doufám, že se tam alespoň něco z tohoto vysvětlí.
Netopýr byl úplně naopak zdlouhavý. Přišlo mi, že spousta věcí bylo úplně zbytečných a bohužel si je pamatuju víc, než ty důležité věci. Hlavní hrdina je navíc mírně divný, nevím jakým jiným slovem bych ho popsala. Na Nesbøa jsem ale nezanevřela, leží mi na stole druhý díl této série, tak snad u mě zlepší autorovi reputaci.
Krev na sněhuNetopýr

V mlze, kniha, která absolutně odpovídá nápisu, který má na hřbetě: nic a nikdo není, jak to zpočátku vypadá. Už v první kapitole jsem zjistila, že tohle není ta kniha, kterou jsem si půjčila, že tohle vůbec není to, o čem se píše v anotaci. Absolutně vás to zmate, budete si říkat, jestli vůbec čtete tuhle knihu. Nakonec se z toho vyklube úplně něco jiného, než byste čekaly, ale to neznamená, že to není dobré. Ty náznaky, to všechno...Tato kniha nějakým svým způsobem zajímavá je, ale chce to jí přijít na chuť. (Pár pasáží bych teda vynechala, ale žádná kniha není dokonalá, že.)
V mlze

Zajímavá, dojemná, nepředvídatelná kniha - to je Zázrak od Emmy Donoghue. Děj se odehrává v polovině 19. století, což jsem ocenila. Moc historických knih (dá se to považovat za historickou knihu?) nečtu, takže to beru vždycky jako takové zpestření. Ráda se dozvím něco o této době. Je taky zajímavé, že myšlení lidí bylo úplně na jiné úrovni, měli jiné priority. Někdy jsem měla chuť hlavním postavám nafackovat, aby se konečně kolem sebe podívali a zjistili, co se vlastně děje. Ale to jsem nemohla, žejo. :D Takže jsem si musela počkat na konec knihy, který je asi nejlepší, co mohl být :)
Zázrak

Moje první a ne poslední kniha od autorky C.L. Taylor byla Lež. Kniha byla napínavá, byla jsem opravdu zvědavá, jak skončí. Ta nejistota, když jsem nevěděla, na čem jsem... Doporučuji, je to klasický thriller, od kterého nebudete chtít odtrhnout zrak.
Lež

Jeden z nás lže je sice vydáván jako dívčí román, ale je to nádherná směs dívčího románu s thrillerem. Všechno, co jsem si kdy od života přála! Najdete tady ty klasické kecy, které každá od dívčího románu chceme, a přitom vlastně vyšetřujete smrt. Do všech postav jsem se úplně zamilovala a na konci jsem byla vlastně ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo :)
A jo, asi to bylo hodně sladký a tak podobně, ale proboha, byl to dívčí thriller, tak co chcete? :DD
Jeden z nás lže
Picture
A to by bylo k dnešnímu článku všechno. Doufám, že jsem vám třeba dala tipy, na jaké knížky se podívat. Určitě mi dejte do komentářů vědět, pokud jste nějakou z knih četly, jak moc se váš názor rozchází s tím mým! :D
Děkuji moc za přečtení a těším se na vás u dalšího článku!
Vaše Eli ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš rád/a?

Ano 100% (15)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 Tessa Tessa | Web | 28. ledna 2018 v 21:17 | Reagovat

Já bych byla mnohem šťastnější, kdyby byl můj. A nemusela bych tak trepět, že můj není :D. Ale třeba jednou bude.Jen zkrátka vím,že jeho bych mohla milovat, a to se mi stalo naposled v 16,kdy jsem měla partnera, co byl  pro mě vším.
Určitě zažiješ! Času dost hele. I já mám celý život před sebou

2 kristensplace kristensplace | Web | 30. ledna 2018 v 14:36 | Reagovat

Moc hezké tipy, až nebudu vědět co číst, určitě dám na některou z tvého seznamu! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pictures usually from tumblr & pinterest
closed section about my condition here (continues here)