be so happy that when others look at you they become happy too

School trip 2016

11. června 2016 v 18:29 | Eli |  writing
Ahooj !
Tento týden jsem tedy absolvovala školní výlet. Musím říct, že jsem si to docela užila.
Přináším vám tady takové shrnutí. Nejen o výletě, ale i o lidech, protože ti se na výletě vždycky změní.
Vyrazili jsme v úterý ráno. Autobus jsme měli objednaný vlastní, protože tam kam jedeme, žádné od nás nejezdí.
Už v autobuse jsem se cítila sklesle. Proč ? Jeli jsme do rekreačního střediska, kde byli chatky po čtyřech. V naší ,,partě" je nás holek šest. Takže dvě zbydou. Já a L., se kterou sedím ve škole, a i teď v autobusu. Jenomže ta hlavní třídní ,,crew" se rozhádala (po milionté v měsíci ?) a zbývaly tedy dvě chatky, kde byly v obou tři holky. Takže nás šest bylo rozděleno do tří chatek, což nám teda moc na radosti nepřidalo.
Busem jsme jeli asi hoďku a čtvrt a pak nás vyhodil někde na okraji města a my jsme šli pěšky podívat se na nějaký zámek. Myslím, že prohlídka se nám nikomu nelíbila. Průvodkyně byla nepříjemná, a když se nás náhodou zeptala na nějaký údaj, a my jsme ho nevěděli, tvářila se, jakože jsme úplní pitomci a co nás v té škole učí.
Všem se ulevilo, když prohlídka skončila a my jsme šli do města, kde jsme si měli koupit oběd. Měla jsem udělané toasty z domova, tak jsme si sedly se S. někde na lavičku a snědly jsme svoje obědy. Pak jsme se vydaly na lov maličkostí pro rodinu. Bylo to něco. Nakonec na to padlo docela dost peněz, ale většina věcí bylo jídlo. Alespoň něco.
Na lovu suvenýrů jsme se ještě stihly podívat na krásné náměstí a taky jsem si koupila vodu a 2 rohlíky na táborák.
Když jsme se se třídou zase sešli, ušli jsme ještě asi 2 kilometry na místo, kde na nás čekal náš autobus, který nás odvezl do střediska. Cestou tam jsme s L. moc nemluvily. Ona ležela a poslouchala písničky. Miluju ty tvoje deep mood, haha.
Když jsme přijeli tam, byli jsme obeznámeni s pravidly areálu. Neodhazujte papírky, jděte spát včas, blablabla.
A pak přišlo na řadu rozdělování klíčů. ,,Stoupneme si vedle sebe a oni nás nemůžou rozdělit, když nechceme," trvala si na svém L. Tak tvrdohlavá někdy je ! Hádaly jsme se pár minut, než jsme se rozhodli, kdo půjde ke komu. Chatku jsme nakonec měly vedle sebe. Ale naše zbývající kamarádky byly na druhém konci. :(
Skončila jsem v chatce s docela fajn holkama. Teda byly by fajn, kdyby pořád neřešily váhu a to jak jsou tlustý atd. OMG !
Celé odpoledne jsme se koupaly. Bavila jsem se se S. a občas taky s N. a D. Ale nakonec jsme si zbyly se S. samy.
Stalo se to, co jsme vůbec nepředpokládaly. N.,D. a K. se rozhodly, že je to přece výlet a nobody cares. Takže se nacpaly s těmi nejvíce populárními lidmi ze třídy (většina kluků) do vířivky a s námi se nebavily.
Na desátou si domluvily, že půjdou na jedenátku. S. z toho byla nešťastná, upřímně já taky. Nás šest (teda někdy s vyjímkou L.) bylo rozumných, o kluky jsme moc zájem zatím nejevily. Ale časy se mění.
Takže jsem pak hrála se S. kulečník. Pustily jsme si naše oblíbené songy, falešně jsme zpívaly a tancovaly. Potřebovaly jsme to.
V šest byla večeře a někdy ve třičtvrtě se vynořilo z vířivky pro 5 lidí 15 lidí. Když jsme holky probodávaly pohledem, jen tak utrousily : ,,Ale ono se s nimi i dá docela bavit."
K večeři byly špagety a já jsem se ztrapnila. Jsem takový ten stydlivý člověk, takže jsem poprosila S., aby řekla, že chce špagety bez omáčky a pak jsme si je vyměnily. Samozřejmě na mě ten chlápek potom divně čučel, když viděl, že ty špagety nakonec jím já.
Po večeři byla nějaká vědomostní hra, která se hrála po chatkách. My jsme to vyhrály, dostaly jsme nějaké kočičí jazýčky.
Pak byl táborák, na kterém jsme pořád tak jako držely alianci, já a S. Holky se cítily trochu provinile, ale pořád jim to nebránilo flirtovat s kluky. Jen tak dál, holčičky.
Usnula jsem někdy po 11. Já vím, brzy. Ale cítila jsem se taak smutně, prázdně...
Snídaně byla super. S. trochu vyměkla a s holkama už jsme se tak nějak bavily. (Teda až na L., která vypadala pořád tak nějak v té své náladě)
Po snídani jsme se šli podívat na vodní elektrárnu. Nic moc.
No pak se uklízely chatky. Já jsem takový přirozeně čistotný člověk, takže to šlo docela lehce. No samozřejmě další trapas, když jsem si zapomněla v ledničce v chatce to jídlo pro rodinu. OMG ! Běžela jsem za tím špagetovým chlapíkem, který byl tak milý a chatku mi znova odemknul. Díky !
Naházeli jsme baťohy do autobusu a vydali jsme se na nejdelší cestu výletu - asi 5 kilometrů pěšky na zříceninu a dál do nějaké vesnice, kde bude čekat bus.
Cesta težká nebyla, všichni jsme se hezky opálili :D Sice s námi ve skupince D.,K. a N. nešly, ale vztahy s nimi se tak nějak zlepšily. Ale s klukama flirtovaly pořád...
Zřícenina... haha, pár kamenů a cedulí. Ale to nám náladu nezhoršilo. Ten pochod byl totiž kouzelný. Po louce plné sena, všichni umírají horkem a ani nevíme, jestli jdeme správně. To je kouzlo výletu.
Domů jsme přijeli vyčerpaní, spálení, ale šťastní. A nikdo se s nikým nepohádal. Alespoň myslím.
A ta teplá vana doma.... :*
Eli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Těšíš se na léto (prázdniny) ?

Hroozně moc ! 62.5% (5)
Docela jo 37.5% (3)
Ani moc ne 0% (0)

Komentáře

1 buttercup♡ buttercup♡ | Web | 14. června 2016 v 16:00 | Reagovat

taky jsme byli na výletě. my teda jeli už v pondělí a vraceli se ve středu, ale bylo to fajn. z toho článku soudím, že jsi si to užila, to jsem moc ráda, jen tak dál. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pictures usually from tumblr & pinterest
closed section about my condition here (continues here)